Chudá a frustrovaná
A pocit frustrace zažívám v průměru tak desetkrát denně: maso na plotně ne a ne změknout – a navíc se mi jako naschvál nedaří připadnout na kontextově použitelný český ekvivalent anglického idiomu sharp as a pin/needle (ušetřte si dobře míněnou námahu, už mi to konečně docvaklo).
Až dosud jsem si myslela, že s tím nemůžu nic moc dělat. Stokrát můžu metat kozelce, ale hovězí ragú kvůli tomu nezměkne dřív, než přijde jeho čas. Do finančnictví bych pracovat nešla (nudááá...) a jako překladateli/jazykovému redaktorovi je mi prostě souzeno vyšilovat nad slovy, písmeny a větnými vazbami, a to bez nároku na stotisícové příjmy; koneckonců – moje volba, ne?
Ale... heleďme se! Ono se s tím něco dělat dá! Vždycky přece můžu popadnout kulomet (nebo nějaký podobný krám, v kumbálu se už něco vyštrachá...) a ve jménu své chudoby a frustrace picnout pár lidí, o nichž se domnívám, že jsou na tom (samozřejmě nezaslouženě) líp než já.
Moment... háček! Nejsem (africká) muslimka. Takže smůla, Heleno, budeš dál sedět na zadku a onimrávat písmenka.
Konec komedie. Můj text je reakcí na článek o tom, že mladé rozzlobené Afričany vede k extremismu chudoba a frustrace.
Popravdě řečeno: je mi to jedno. Je mi jedno, že bída z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad. Pokud mě lotr začne ohrožovat, zkrátka ho praštím bez úvah o tom, jestli je chudý, bohatý nebo třeba rohatý.
A když jsme u těch frustrací: máloco mě frustruje tolik jako uměle vyhnaný – a garniturou současného amerického prezidenta stejně tak uměle živený – předpoklad (nebo spíše blud), že kořeny terorismu jsou jen a jen sociální, nikdy náboženské či ideologické.
Jinak řečeno: máloco mě frustruje tolik jako zaměňování pravdy za lež, byť by se tak dělo v sebeušlechtilejším zájmu. Myslete si o tom, co je vám libo, drazí čtenáři.
Helena Čížková
Co víš o svém sousedovi?
Já o těch svých nevím nic. A také o nich nic vědět nechci, jsou mi srdečně ukradení. Nevím, jestli chodí v neděli do kostela, v pátek do synagogy, ve středu do kina, zda vstávají v šest nebo v jedenáct... a vědět to nehodlám.
Helena Čížková
Transka... aneb Jak si připadat jako ufon
Bylo nebylo, dávno tomu, kousek od mého pracoviště sídlila kavárna. Na stěnách zajímavé obrazy, na stole dobrá káva a zákusky, za barem milý personál. A tak jsme tam chodili. Na pracovní schůzky i posezení s přáteli. Až jednou...
Helena Čížková
Podvlíkačky blaho cítí, mohou-li si v slunci vlát...
Svůj k svému, říkala moje babička. A taky říkala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Samozřejmě na ty výroky neměla „autorská práva“, ta náleží lidem, jejichž jména nejspíš již nikdy nezjistíme.
Helena Čížková
Pořiďte si trendového Downa
Přeháním. Zatím to tak daleko nedošlo. Ale co není, může být, jak praví nikoli klasik, nýbrž to, čemu se říká lidová moudrost.
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu XI.
Aneb všichni Češi jsou tlustí, smrdutí, závistiví, xenofobní a tak nějak celkově úděsní; až na mě, samozřejmě.
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu X.
Aneb jedna mírně (ale fakt jen mírně) obstarožní anketa na téma co si my Češi o sobě samých myslíme.
Helena Čížková
Jak to vidí Islámský stát
Mám sklony k ironii, sarkastickým zkratkám, stylizovaným projevům. Ale v mém dnešním textu, který přináší úryvky z chystané knihy o Islámském státu, nic z toho nehledejte, není na to čas, prostor ani nálada.
Helena Čížková
Zlo proti zlu
V pohádkách je to jinak. Zlý král tady, hodný král tam; hodný princ před jeskyní, zlý drak v jeskyni. Dobro proti zlu, jasné jak facka.
Helena Čížková
Ufňukaná fotbalová pohádka
Aneb trocha nostalgie. Odpusťte mi ji. A – táto, odpusť mi i ty, že jsme si později přestali rozumět. Asi jsme oba něco zvrtali...
Helena Čížková
A už mě (s těmi uprchlíky) štvete...
Neznám právní definici pojmu „uprchlík“. Nejsem právník, jen jazykář, takže uprchlík je pro mě ten, kdo odněkud prchá – většinou odněkud, kde to pro něho není snesitelné. A předpokládám, že k tomu má své důvody.
Helena Čížková
Miloš Zeman coby ochránce církevních pořádků
Namísto znaménka před závorkou tohoto textu budiž přiznáno, že je psán z pozice člověka, jenž sám pro sebe nevidí jediný důvod k sympatiím vůči Miloši Zemanovi; nebo aspoň k smířlivému náhledu na něj. Prostě nic, co by přesahovalo meze apriorního přikázání „miluj svého bližního jako sebe sama“, které je sice moudré, leč nikoli v prvoplánovém, povrchovém měřítku, a na které se koneckonců coby nekřesťan taky můžu vykašlat.
Helena Čížková
Moje dítě je moje
A je mi jedno, jestli se to někomu líbí, nebo právě naopak. A jsem rozčílená. Velmi. Ani ne tak kvůli senátorům, kteří navrhli, aby chůvy musely mít minimálně středoškolské vzdělání v oboru psychologie, pedagogiky, zdravotnictví nebo sociální péče.
Helena Čížková
Kdo je tady nejchytřejší
O soutěži „Nejchytřejší Čech“ se na tomto serveru psalo. Když začínala, po prvním kole. „Co je to zase za blbinu“, řekla jsem si. Ale zvědavost mi nedala a pustila jsem si internetové vysílání.
Helena Čížková
Smrt jako mediální událost
Je 30. dubna, časomíra na mém počítači ukazuje 22 hodin a 42 minut. Iveta Bartošová, můžu-li věřit zpravodajským informacím, udělala poslední krok k ukončení svého života včera v 11 hodin a 29 minut.
Helena Čížková
Jasně, zavřete ho, až zčerná!
A vůbec – zavřete je všechny! A opovažte se udělat něco, co se nám, pravému a nefalšovaně lidovému lidu nebude líbit. Protože... víte, jak byste mohli dopadnout, ne?
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu IX.
A to je ta strašná země, země česká, průšvih můj? Dopis devátý aneb legendy o zbabělosti
Helena Čížková
30. leden 1933 otevřel cestu k naději
konstatoval ve svém projevu u příležitosti uctění památného dne, kdy byl úřad říšského kancléře svěřen do rukou světoznámého bavorského malíře, poslanec František Vobtáhlo.
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu VIII.
A to je ta strašná země, země česká, průšvih můj? Dopis osmý aneb modlitba za konec klidu v Česku
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu VII.
A to je ta strašná země, země česká, průšvih můj? Dopis sedmý aneb slavný český rodák? A vy už jste někoho takového viděli?
Helena Čížková
100 minut
Pusťte si ten film. Ne proto, že je povedený, ani proto, že v něm hraje Meryl Streep. Ty důvody jsou jiné. A tohle není recenze. Ani omylem.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1744x
Více na Jazyková inkvizice