Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co víš o svém sousedovi?

12. 01. 2016 20:23:34
Já o těch svých nevím nic. A také o nich nic vědět nechci, jsou mi srdečně ukradení. Nevím, jestli chodí v neděli do kostela, v pátek do synagogy, ve středu do kina, zda vstávají v šest nebo v jedenáct... a vědět to nehodlám.

Vyspáváš, milý spoluobčane, denně do hodiny polední a uléháš ve čtyři ráno? Nejenže mě to nezajímá, já to ani nevím. Pokud ovšem do té čtvrté ranní obden nehulákáš jako gladiátor půl vteřiny před tím, než je definitivně sežrán lvem nebo jinou potvorou.

Máš doma ženu? Dvě, tři ženy? Nebo chlapa, několik chlapů? Máš děti? Vnoučata, synovce? Opět to nevím, a pokud se to náhodou dovím, za půl minuty to zapomenu. Je mi fuk, koho volíš, co si vaříš, jakou hudbu posloucháš, jaké filmy sleduješ, jaké knihy čteš.

Chceš, milý spoluobčane, aby ti všichni dali svatý pokoj? Staň se mým sousedem! Patrně si mimoděk zapamatuji tvé jméno, určitě tě pozdravím, potkám-li tě na chodbě či ve výtahu, a jestliže mě o to požádáš, pohlídám ti kotě, zaliju ti kytky, když budeš na dovolené, a zavolám policii, pokud podle sluchových vjemů pojmu podezření, že ti někdo ubližuje... ale jinak o tobě nebudu vědět naprosto nic.

Jsi křesťan? Ateista? Okultista? Klid, nebudu o tom mít ponětí, a když už, nanejvýš si řeknu: Hm, pozoruhodné.

A co můžeš, milý spoluobčane, učinit ty pro mne? Totéž, co já pro tebe. Dát mi svatý klid. Nesledovat má okna, abys zjistil, zda nemám moc velký či moc malý vánoční stromek. Nezírat mi do nákupní tašky a nemudrovat, čím to, že si každý týden můžu dovolit čerstvou rybu, a proč obden chodím domů s plným košem zeleniny. Necivět mi do oken a podle světla a tmy odhadovat, že asi každou neděli chodíme večer „ven“, nedumat nad tím, zda toto „ven“ znamená do divadla, na fotbal, na rockový koncert nebo k babičce na večeři.

Nech mě, drahý spoluobčane, být. Dovol, abych ti byla lhostejná, bez ohledu na to, jak se oblékám, co jím, v kolik hodin chodím domů. Starej se prosím o sebe. Tak jako já. Já o tobě nic nevím, a ani to vědět nemíním, pokud mě sám do svého života aktivně nepozveš.

Snad toho od tebe, spoluobčane, příliš nežádám. Vlastně myslím, že od tebe de facto nežádám téměř nic. Ale pokud se, drahoušku, začneš intenzivně zajímat o to, zda svým dětem vštěpuji „ty správné“ názory, jestli je posílám do „té správné školy“ a vařím jim „to správné“ jídlo, tak věz, že tě sežeru i s botama. Bez debat.

Tento text je psán v náhlém rozčílení nad pravomocemi „sociálek“ v Norsku, nicméně i bez ohledu na aktuální dění vyjadřuje mé letité základní sociální přesvědčení.

Autor: Helena Čížková | úterý 12.1.2016 20:23 | karma článku: 24.13 | přečteno: 1045x

Další články blogera

Helena Čížková

Transka... aneb Jak si připadat jako ufon

Bylo nebylo, dávno tomu, kousek od mého pracoviště sídlila kavárna. Na stěnách zajímavé obrazy, na stole dobrá káva a zákusky, za barem milý personál. A tak jsme tam chodili. Na pracovní schůzky i posezení s přáteli. Až jednou...

9.10.2015 v 16:27 | Karma článku: 24.13 | Přečteno: 3061 | Diskuse

Helena Čížková

Podvlíkačky blaho cítí, mohou-li si v slunci vlát...

Svůj k svému, říkala moje babička. A taky říkala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Samozřejmě na ty výroky neměla „autorská práva“, ta náleží lidem, jejichž jména nejspíš již nikdy nezjistíme.

20.9.2015 v 22:40 | Karma článku: 33.00 | Přečteno: 2384 | Diskuse

Helena Čížková

Pořiďte si trendového Downa

Přeháním. Zatím to tak daleko nedošlo. Ale co není, může být, jak praví nikoli klasik, nýbrž to, čemu se říká lidová moudrost.

15.9.2015 v 19:19 | Karma článku: 23.57 | Přečteno: 799 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stepan Kutaj

Nazev neni

Povidka z letadla... Nevim jak ji nazvat... Poradite? Pardon za chyby! "Dobre rano lasko", rekl John a podival se do krasne hnedych oci Hannah a pohladil ji po vlasech a zaroven ji polibil na tvar. "Jak jsi se vyspal

18.8.2017 v 22:38 | Karma článku: 3.89 | Přečteno: 98 | Diskuse

Libuse Palkova

Verbální diarea

Taky máte pocit že takzvaný informační šum přešel v ohlušující rachot? Všichni mluví a nic nesdělují, nikdo nikoho neposlouchá, a když už něco zaslechneme tak tomu stejně většinou neporozumíme-většina lidí se už ani chápat nesnaží

18.8.2017 v 19:56 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 263 | Diskuse

Milan Šupa

O ženách a mužích dneška a o jejich devalvaci smyslu pro mravnost

Běda tomu, z koho pohoršení pochází! Je nanejvýš smutné, že právě touto větou třeba začít, pokud se chceme vyjádřit k působení ženy současnosti.

18.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.34 | Přečteno: 551 | Diskuse

Martina Studzinská

Turíst? Zachvátčik?

O návštěvě naší metropole z pohledu jednoho ruského turisty. Nebo dobyvatele? Odpoví si už každý podle svého.

18.8.2017 v 14:29 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 701 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

18.8.2017 v 13:02 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 794 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1717
...raději to nebudeme rozmazávat. Více na Jazyková inkvizice

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.