Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje dítě je moje

24. 09. 2014 1:18:00
A je mi jedno, jestli se to někomu líbí, nebo právě naopak. A jsem rozčílená. Velmi. Ani ne tak kvůli senátorům, kteří navrhli, aby chůvy musely mít minimálně středoškolské vzdělání v oboru psychologie, pedagogiky, zdravotnictví nebo sociální péče.

Ne, senátoři mi žlučí nepohnuli. Už jsem si nějak zvykla, že od politiků se lze nadít ledasčeho. Zřejmě by mě nepřekvapili ani návrhem, že každý, kdo chce občanku, musí odletět na Měsíc; aspoň na měsíc.

Ale „normální lidé“, ti mě překvapují stále. A stále mě vytáčejí. Tak jako v diskusi pod příslušným článkem. Ne, vlastně mě nepřekvapují, šokují mě.

Nuže: kdo má primárně vychovávat děti? Stát („společnost“), nebo rodina? Kdo? Co myslíte? Dobrá, vlastně je mi jedno, co si myslíte vy, je mi jedno, co si myslí kdokoli.

V tomto ohledu (a nejen v tomto) mě zcela sebestředně – nebo „rodinostředně“ – zajímá jen to, co si myslím já. A co si myslím? Že při výchově dětí mají mít první a nejdůležitější slovo rodiče. Ne společnost, ne stát, ne kdokoli jiný.

Ano, povinné školní vzdělání je asi neoddiskutovatelně dobrá věc (ať žije Marie Terezie). Ale jinak? Kdo má dětem vštěpovat hodnoty? Respektive: čí hodnoty si má dítě v první řadě osvojovat? Hodnoty abstrakta zvaného společnost? Nebo hodnoty, které vyznávají jeho otec a matka? (Jasně, jsem dost rozjetá a ještě víc naštvaná – ale na extrémy typu nacisticky, islamisticky nebo jinak extremisticky založených rodin momentálně kašlu, považujíc je za /naštěstí/ v současném evropském kontextu dosti okrajové.)

Nuže, abyste jako věděli: učím své dítě, aby nemělo rádo fašisty, nacisty, islamisty, komunisty, konformisty (mimochodem: viděli jste francouzský film Konformista? Ne? Tak si ho určitě někde sežeňte); učím je, aby nemělo rádo multikulturalismus, ale současně je vedu i k tomu, aby nemělo rádo apriorní rasisty; učím je, aby ctilo křesťany, buddhisty, hinduisty, židy, šintoisty, ba i ateisty; aby se mělo na pozoru před muslimy; učím je, aby ctilo Masaryka, Švehlu, Rašína, Thatcherovou, Churchilla, Wiesenthala, Reagana; učím je, aby nesnášelo Stalina, Hitlera, Gottwalda.

Smím? A smím své dítě vést k tomu, aby se naučilo číst v necelých pěti letech? Nebo jsem hnusný elitář, bezohledný vůči těm, kteří se to pořádně nenaučí nikdy? Smím je vést k tomu, aby si v osmi letech uvědomilo, že Rusko – historické i současné – je stát plný barbarství, že islámské diktatury představují hrozbu pro západní svět a že „genderová politika“ je kravina non-plus-futrál? Smím mu říkat, že kdo „to podepsal“ estébákům, je neomluvitelný lump?

Špatně, velmi špatně postavená otázka. „Smím?“ Na co se vůbec ptám? Kdo by mi toto měl povolovat? Stát? Pche! Náboženství? Pche! Kdokoli jiný? Pche! Jaképak povolení? Co je to za nesmysl? Primárně přece existují pouze dvě entity, které do toho mají co mluvit – otec a matka. Všichni ostatní jsou až daleko, předaleko za nimi.

Protestujete? Chcete říct, že vy sami chcete, aby na edukaci vašich dětí „pro jistotu“ dohlížel ještě někdo jiný než vy sami? Vaše věc. Považuji vás sice za pošetilé, ale pořád je to vaše věc. Ale jakmile začnete aktivně projevovat chtění, aby moje děti primárně ovlivňoval někdo jiný než já a jejich otec, nepřejte si mě. Fakt ne.

Autor: Helena Čížková | středa 24.9.2014 1:18 | karma článku: 25.54 | přečteno: 1181x

Další články blogera

Helena Čížková

Co víš o svém sousedovi?

Já o těch svých nevím nic. A také o nich nic vědět nechci, jsou mi srdečně ukradení. Nevím, jestli chodí v neděli do kostela, v pátek do synagogy, ve středu do kina, zda vstávají v šest nebo v jedenáct... a vědět to nehodlám.

12.1.2016 v 20:23 | Karma článku: 24.13 | Přečteno: 1058 | Diskuse

Helena Čížková

Transka... aneb Jak si připadat jako ufon

Bylo nebylo, dávno tomu, kousek od mého pracoviště sídlila kavárna. Na stěnách zajímavé obrazy, na stole dobrá káva a zákusky, za barem milý personál. A tak jsme tam chodili. Na pracovní schůzky i posezení s přáteli. Až jednou...

9.10.2015 v 16:27 | Karma článku: 24.27 | Přečteno: 3083 | Diskuse

Helena Čížková

Podvlíkačky blaho cítí, mohou-li si v slunci vlát...

Svůj k svému, říkala moje babička. A taky říkala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Samozřejmě na ty výroky neměla „autorská práva“, ta náleží lidem, jejichž jména nejspíš již nikdy nezjistíme.

20.9.2015 v 22:40 | Karma článku: 33.00 | Přečteno: 2388 | Diskuse

Helena Čížková

Pořiďte si trendového Downa

Přeháním. Zatím to tak daleko nedošlo. Ale co není, může být, jak praví nikoli klasik, nýbrž to, čemu se říká lidová moudrost.

15.9.2015 v 19:19 | Karma článku: 23.57 | Přečteno: 800 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Jak nalejt stádu sliby do hlavy...

...tak jsem si o víkendu udělala čas, abych se podívala do obálky s kandidáty blížících se voleb. No, a jestli si někdo myslí, že se ze mě stala uvědomělá občanka, tak to ani omylem!

18.10.2017 v 20:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Klára Tůmová

Zmizení kocoura Olího

Přes všechno hlídání dveří se obavy staly realitou a jeden z plyšáků zmizel neznámo kde. Naštěstí pro Olíka i jeho lidi byl jeho pobyt v džungli pražských ulic časově omezen.

18.10.2017 v 18:38 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 129 | Diskuse

Stanislav Jahoda

Babiš není ani Trump, ani Orbán: hraje za sebe a je na straně EU a Sorose

Na iDnes vyšel článek o tom, že si Američané ohledně našich voleb kladou otázku, zda Babiš je český Trump a vydá se cestou Orbána. Babiš není ani jedno – není patriot a hraje pouze za sebe.

18.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 27.86 | Přečteno: 520 |

Jan Pražák

Vašek aneb smutný konec jednoho domácího porodu

„Podruhý už mě do porodnice nikdo nedostane,“ svěřila se Stáňa své kamarádce Martě po potvrzení dalšího těhotenství. „Doma budu mít klid a vyhnu se těm problémům, který jsem měla po narození Lukáška.“

18.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 26.83 | Přečteno: 1028 | Diskuse

David Gruber

Oslavy 120 let Matičního gymnázia Ostrava pohledem účastníka

Ano, pravda, je to text především pro současné a bývalé studenty tohoto ctihodného ústavu. Ale i jiní si mohou přijít na své; pokud si chtějí něco přečíst o užaslém Ladislavu Špačkovi nebo o Ivanu Lendlovi plném citů a emocí...

18.10.2017 v 13:49 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 224 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1718
...raději to nebudeme rozmazávat. Více na Jazyková inkvizice


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.